V Jižní Africe došlo jenom v posledních pár měsících hned ke dvěma velkým malérům, souvisejícím s elektřinou. Ve skutečnosti jich bylo určitě daleko více, jenže to tam chodí podobně jako u nás a menší průšvihy se do médií jednoduše nehodí, protože nejsou senzací, a tak se o nich ani nedozvíme. Ovšem v těch dvou případech jsme se o nich dozvěděli. Protože ty stály za to. Chudí černoši si tam prostě usmysleli, že si do svých chatrčí v chudinských ghettech zavedou elektřinu, načerno připojili v tom, čemu se v Evropě s oblibou říká „no-go zóny“, dráty k veřejné síti, a následně lehly rozlehlé části oněch zoufalých míst popelem.
elektrické kabely

Zmiňuji tyto jihoafrické případy, ačkoliv dobře vím, že v tom tato země není sama. Že podobných míst a podobných průšvihů je dost a dost i v jiných částech světa. Stačí se jenom porozhlédnout v senzacechtivých médiích a určitě najdete nejeden podobný případ.
řada elektoměrů

„Jsou to cvoci,“ chtělo by se říci. Primitivové, kteří si chtějí doma svítit, ale protože nemají peníze na to, aby si pozvali elektrikáře a aby následně za bezpečný odběr proudu platili, natáhli někam kus pochybného drátu a ani ve snu je nenapadlo, jak to může být život a majetek ohrožující. Odsuzujeme takové šílence…

… a možná nás ani nenapadne, jak jsme těmto i u nás vlastně nejednou podobní. Jistě, u nás není na rozdíl od oněch chudých míst určitě tolik lidí, kteří by se vyšplhali na sloup u cesty, připojili k drátům svůj kabel, jenž by nechali následně pohupovat ve větru, a svítili si zadarmo, to ale dost možná jenom proto, že u nás je daleko větší přehled a byli by tak záhy odhaleni a ztrestáni. Ale jinak si s elektřinou pohráváme neméně rizikovými způsoby.

Vezměte si třeba jenom to, kolikrát si někdo z našinců pohrává se zařízeními měřícími jeho spotřebu elektřiny ve snaze ušetřit nekalým způsobem pár korun. Kolikrát si sice říkáme, že by možná nebylo od věci pozvat domů elektrikáře, jenže vzápětí sami sebe přesvědčíme o tom, že přece banální výměnu vypínače nebo zásuvky zvládneme, že nejde o nic složitého. A také o nic složitého nejde; jenže i taková maličkost si žádá někoho, kdo nemá obě ruce levé a v hlavě vzduchoprázdno.

Kolikrát si jenom i my sami říkáme, že je sice ta prodlužovačka už stará, že její izolace už místy není v naprostém pořádku, ale přece nepoběžíme hned kupovat novou, když to ještě nějakou dobu vydrží! Kolikrát si říkáme, že ta žárovka už sice poblikává, ale nebudeme ji přece měnit, když ještě trochu svítí!
elektrické vedení za soumraku

Kolikrát… kolikrát jste si za ta dlouhá léta, co bydlíte tam, kde bydlíte, pozvali domů odborníky na revizi elektroinstalací? Abyste třeba věděli, jak jsou na tom kabely, ukryté někde v dutinách mezi stěnami. Kolikrát jste si nechali odborně zkontrolovat elektrické přístroje, jež v domácnosti používáte a jež jste nejednou možná zdědili ještě po babičce?

Jistě, funguje to. Ale jak dlouho ještě? Jak dlouho ještě potrvá, než se podobně z lidové moudrosti známému džbánu s vodou ucho utrhne?